Orel mořský (Haliaeetus albicila) je největším evropským orlem a největším druhem dravce v České republice. Na délku měří kolem 80 cm a v rozpětí křídel dosahuje 200-240 cm. Samice jsou větší a mohou vážit až 7 kg, zatímco samci váží většinou kolem 4 kg. Dospělci mají šedohnědé zbarvení s bílým ocasem, s mírně světlejší hlavou a krkem, žlutým zobákem a kůží na nohou.

O potravě orlů panuje spousta mýtů a pověr. I když je to veliký pták potencionálně schopný ulovit poměrně velkou kořist, převážně se živí rybami a vodními ptáky. Ryby patří k hlavní složce orlí potravy, ale nejčastěji to jsou jedinci do 20 cm délky. Stejně tak z vodních ptáků jde nejčastěji o kachny, nebo lysky. Většinou jde navíc o oslabené, nebo nemocné jedince. V zimě se pak orli živí zejména mršinami uhynulých zvířat, takže fungují jako zdravotní policie a v přírodě jsou velice užiteční.

 

 

Hnízdí jednotlivě, v našich podmínkách vždy na velkých stromech, nejčastěji v hustých lesích. Zásnubní lety obou pohlaví začínají v prosinci. Hnízdo si orli staví nejčastěji na borovicích, používají je opakovaně, v příhodných podmínkách po mnoho let. Průměr hnízda může dosáhnout až 150 cm a hmotnosti několika set kilogramů. Samice klade 1-2 vejce s odstupem 2-5 dnů a sedí na nich oba rodiče přibližně 38 dnů. Mláďata zpočátku krmí samice, postupně se s krmením přidává i samec a na hnízdě zůstávají kolem 70 dnů. Přibližně další měsíc jsou mláďata dokrmována rodiči po vylétnutí z hnízda. Orli mořští dospívají po pátém roce věku a nejvyšší zaznamenaný věk ve volné přírodě byl 34 let.

Na území ČR byl kdysi orel hojným ptákem, hnízdícím od nížin do hor. V průběhu 19. a 20. století u nás zcela přestal hnízdit a nakonec u nás pouze ojediněle zimoval. Dalo by se tedy říci, že byl v ČR prakticky vyhuben a to jak přímým lovem, tak ztrátou životního prostředí a změnami v hospodaření a v krajině. Díky intenzivní ochraně, zimnímu přikrmování a úspěšné reintrodukci několika jedinců, bylo v polovině 80. let minulého století opět zaznamenáno úspěšné hnízdění orlů mořských na Třeboňsku. V následujících letech hnízdících párů opět přibývalo i ve zbylých částech republiky. V roce 2000 již v ČR prokazatelně hnízdilo 17 párů orlů a v současnosti je to mírně přes 100 hnízdících párů. Bohužel úspěšně odchovaných mláďat je jen malé procento a i tato mláďata sotva zvládají doplnit úbytek orlů v průběhu roku. V ČR i v jiných evropských zemích jsou orli stále pytlačeni, nelegálně stříleni, tráveni prudkým jedem karbofuranem, nebo jsou vyrušováni na hnízdištích. Jen na jaře 2019 byl v blízkém okolí Jihlavy jeden pár orlů i s mláďaty otráven a hnízdo druhého páru záměrně pokáceno a mláďata zabita! Koneckonců i naše nová samice pocházející z Maďarska, se dostala do tamní záchranné stanice s prostřeleným křídlem.

A nyní se již dostáváme k tomu, proč máme najednou v jihlavské zoo hned tři orly mořské. K našemu původnímu dospělému samci, pocházejícímu z odchovu ukrajinské Zoo Nikolajev, který po úhynu předešlé samice zůstal sám, jsme koncem loňského roku připojili mladou, nyní roční, samici narozenou v Zoo Ostrava. Ta je v Jihlavě pouze dočasně, do začátku letošního podzimu, a poté se patrně vrátí zpět do domovské zoo. Odrostlé mladé orly je v lidské péči třeba včas odstavit od rodičů, protože ti je s blížícím se dalším tokem začnou vytlačovat a vyhánět ze svého teritoria. V přírodě si tato zvířata najdou svoje místo pro život sama, toulají se a dospívají. U nás dostala ostravská samice možnost se vhodně socializovat ve společnosti našeho samce. Jeho novou životní partnerkou se ovšem v minulém týdnu stala již výše zmíněná zhruba devítiletá dospělá orlice z Maďarska. Pochází z přírody, dovezli jsme ji ze záchranné stanice Národního parku Hortobágy a do naší zoo byla zapůjčena maďarským státem. To by nebylo možné bez vydatné pomoci našich kolegů ze Zoo Budapešť, s nimiž dlouhodobě spolupracujeme na vynikající úrovni, podpořené navázanými přátelskými odbornými i osobními kontakty. Samice je součástí evropského chovného programu pro ohrožené druhy, EEP pro orly mořské, jehož se snažíme být platnou součástí. Všichni tři orli jsou v pořádku, sžívají se v novém prostředí a daří se jim dobře. A tak nezbývá, než všem třem orlům držet palce. Novému páru aby se v dalších letech pokusil o hnízdění a úspěšný odchov mláďat a mladé samici, která od nás zanedlouho odjede, harmonizujícího budoucího životního partnera.

Autor: Martin Maláč

Foto: Jan Foltán