Domů » Zoologické zahrady žádají vládu o změnu termínu otevření svých venkovních areálů

Zoologické zahrady žádají vládu o změnu termínu otevření svých venkovních areálů

Dne 14. dubna vláda ČR zveřejnila harmonogram uvolňování činností, ve kterém bylo znovuotevření zoologických zahrad stanoveno od 25. května, tedy v jedné z posledních fází rozvolňování krizových opatření spojených s aktuální koronavirovou pandemií. Řada zoologických zahrad považuje toto rozhodnutí za nešťastné a žádá vládu o přehodnocení stávajícího nařízení.

Rozhodnutí o otevření zoologických zahrad až koncem následujícího měsíce může zapříčinit rozsáhlé ekonomické, sociální a ochranářské škody. „Finanční soběstačnost zoologických zahrad je, na rozdíl od řady jiných kulturně vzdělávacích organizací, padesát, často však i osmdesát procent. V celkovém součtu se tedy ztráty na tržbách v českých zoo pouze za březen a duben pohybují okolo jednoho sta milionů Kč. Přitom náklady na provoz lze jen minimálně redukovat. Zaměstnanci se musí o zvířata starat a udržet tak chovy často kriticky ohrožených druhů, které se ocitají na prahu vyhubení a jejich přežití mnohdy závisí právě na chovech v lidské péči,“ shodují se ředitelé. Většina zoo jsou navíc příspěvkové organizace měst, případně krajů, a tudíž jsou vyloučeny z možnosti čerpat finanční pomoc na pokrytí finančních ztrát za ušlé příjmy i mzdy zaměstnanců ze strany státu.

Na zoologické zahrady lze přitom z epidemiologického hlediska nahlížet stejně jako na každý jiný veřejně přístupný park, kde je pohyb osob umožněn bez omezení. Zoo navíc mohou počty návštěvníků snadno regulovat a zajistit kontrolu nad tím, aby se návštěvníci u expozic či na dětských hřištích neshlukovali. Samozřejmostí by bylo dočasné uzavření vnitřních pavilonů a zamezení přímého kontaktu návštěvníků s chovateli a zaměstnanci pečujícími o chovaná zvířata. Občerstvení v areálech zoo je možno zajistit prostřednictvím automatů nebo přes výdejní okénka.

„Nepodceňujeme nebezpečnost současné koronavirové pandemie. Jsme zvyklí pracovat s epidemickými plány. Ve vedení většiny zahrad stojí lidé s biologickým vzděláním. Ale jsme si vědomi, že bez finanční pomoci ze strany vlády bude každý den státem nařízené uzávěry zoologických zahrad nad rámec nezbytností znamenat skokový nárůst rizika fatálních dopadů,“ dodávají ředitelé.

Zoologické zahrady sledují také situaci v evropských zahradách. „Podle informací našich kolegů od 3. května otevírají významné německé zoo, např. Zoo Lipsko, Zoo Kolín nebo Zoo Drážďany,“ doplňují ředitelé. Na základě uvedených argumentů ředitelé zoologických zahrad požádali dopisem vládu o přehodnocení stávajícího nařízení tak, aby se zřizovatel každé zoologické zahrady mohl sám rozhodnout o otevření areálu za splnění všech zmíněných bezpečnostních opatření.

Mezi zahrady, které se k této výzvě přidaly, patří Zoo Liberec, Zoo Zlín, Safari Park Dvůr Králové, Zoo Ostrava, Zoo Olomouc, Zoo Brno, Zoo Jihlava, Zoo Vyškov, Zoo Hodonín, Zoo Ohrada a Zoo Děčín.

Současná ekonomická situace v Zoo Jihlava se odvíjí jednak z ušlého příjmu – ze vstupného, parkovného, prodeje zboží a pronájmů prostor – třeba provozovatelům občerstvení. A pak tu jsou mimořádné náklady za desinfekce, čisticí prostředky, respirátory nebo roušky pro zaměstnance

Ztráta i mimořádné náklady samozřejmě rostou v čase a délce trvání uzavření zoo. Za březen 2020 naše ekonomické oddělení vyčíslilo, že by chybějící zdroje činily něco málo přes 1 milion korun. Ale to jen proto, že březen je z návštěvnického ohledu ještě stále slabším měsícem a zoo jsme uzavřeli až v jeho půlce, tedy 16. března. Pokud budeme mít zavřeno i v dubnu, předběžný odhad chybějících zdrojů by činil již kolem 3 milionů korun. Tedy celkem od začátku uzavření něco přes 4 miliony Kč. Odhad za uzavření zoo po celý květen je kolem mínus 3,7 milionů Kč, tedy by ztráta od března činila již skoro 8 milionů korun, což je již zcela zásadní částka pro fungování naší zoo. Zvláště uvážíme-li, že odhadovaný rozpočet Zoo Jihlava pro rok 2020 je kolem 60 milionů korun a cca 40 milionů Kč má zoo z vlastních zdrojů. Zbylých přibližně 20 milionů činí příspěvek zřizovatele, Statutárního města Jihlava.

Zveřejnil: Martin Maláč